BIBLIA POLYGLOTTA, Epistola II. ad Corinthios, IX. VERSIO ANGLICANA. TEXTUS GRH3CUS. IX. The Apostle's spiritual authority. 3 For though we walk in the flesh, we do not war after“ the flesh: 4 (For the weapons5 of our warfare® are not carnal, but mighty 7through¿ God to the pulling down/of strong holds;) 5 Casting down b imaginations,s and every high5 thing that exalteth itself against the knowledge of God, and bringing into captivity* every thought to* the obedience of Christ; 6 And having in a readiness to revenge all disobedience, when your obedience״ is fulfilled. 7 Do ye look on things after the outward0 appearance? If any man trust to himself that he is Christ’s, let him of himself think this again, that, as he is Christ’s, even so are we Christ’s. 8 For though I should boast somewhat more of our authority, P which the Lord hath given us for edification, ? and not for your destruction, I should not be ashamed: 9 That I may not seem as if I would terrify you by letters. 10 For his letters, Csay they, are weighty and powerful; but his bodily preseuce is weak, and his speech contemptible. 11 Let such an one think this, that, such as we are in word by letters when we are absent, such zsill we be also in deed when we are present. 12 For* we dare not make ourselves of the number, or compare ourselves with some that commend themselves: but they measuring themselves by themselves, and comparing themselves among themselves, A. are not wise.“ 13 But we will not boast of things without our measure, but according to the measure of the ¿urule which God hath distributed to us, a measure to reach even unto you. 14 For we stretch not ourselves beyond our measure, as though we reached not unto you: for we are come as far as to you also in preaching the gospel of Christ: 15 Not boasting of things without our measure, that is, of“ other men’s labours; but having hope, when your faith is increased, that we shall be rrenlarged by you according to our rule abundantly, 16 To preach the gospel in the regions beyond you, and not to boast in another man’s . 7• 24. p ch. 13. 2,3. q ch. 13. 8. ch. 8. 24. ? saith he. rj blessing. 9 or, which hath been so much spoken of before. ch.3.1. t Ps. 41.1. 3. Pr.l 1.24,25. 19.17. 22.9. Ga. 6. 7,9. X nnder-standitnot H Pr. 26. 12. De. 15.7,3. Ex. 35. 5. Ro. 12. 8. ¡i. or, line, x Phi. 4. 19. Ps. 112. 9. 2 Is. 55.10. a Ro. 15. 20. it or, magnified in yon. b Ho. 10. 12. p simplicity, or, liberality. c ch. 1.11. 4.15. or, rule, d Je. 9. 24. «? ch. 8.14. / Ro. 2. 29. g Mat. 5.16. or, ye do bear, h ch. 8.1. 1 Ho.2.19,20. k Ja. 1. 17. • / Le.21.13. m Jn3.16 .״. n Ro. 12.1.

(jyoai ту ire-Troitìyoei у Л07i£opai roXpyoai erri rivai rèi Xoyt^opévovs /¡дй? Ф? ката оарка irepnra-тоугга?. 3 ’Ev <гарк1 yàp irepnraTOvvTes, ov ката оарка orpaTevópeOa׳ 4 (Т« 7«р 07г\а rr,s отратеш? ■bpwv où capKiKit, à\\à òvvarà тф веер vrpò? KaBaipeotv bxypwpdrwv’) 5 Aoytopoìis KaOaipovvres, Kaì iràv ùi//wpa enatpópevov ката rys •yvoóaews tov Qeov, Kaì aixpaXwrl^ovTes iràv vóypa et? t/;v viraKo'yv той Xpiorov’ 6 Kai èi׳ ётoipw exovте? *KÒtKrioat iràoav irapaKoyv, otuv irXypwtìy vpwv у Ьпакоу. 7 Tà ката irpùowirov J3XéireTe ; et tì? 1ré-iroitìev ёаитф Xpiorov/elvai, toZto Xoyi^éctìw ttcxXiv <лф’ èavTOv, ori Ka6ws avròs Хрютоо, ovTia Kaì /¡деГ? 5 Храгтои1. 8 *Edv *те1 тар *Kai' •nepiooorepóv ti kciv-Х^аюдас irepì t7;? eijovoias »jftwi/, 7;? eòcoKev 6 Kùpto? b/Av et? o'iKoòopyv, Kaì ovk et? KaOai-peoiv vpwv, ovk aìoxwtìyoopai^ 9 "Iva/p'y ùófw w? di׳ екфо/Зем׳,! ׳Да? èia twv einoToXwv. 10 ״Ort al pèv hmaToAaì, фуо'1, fiapétai Kaì ìoxvpai’ /; óè 7rapovoia tov awpatov àodevys, ai ó Xóyos è^ovOevypévos. 11 Todro Xoyi^éoOa ò toiovtos, ori oìoi èopev tu) Хоус¡) òi èirtoroXwv uiróvres, toihtoi Kaì irapóvres тш еруср. 12 Oò yàp тоХдьйдеу è7Kp׳״at г! ovyKpZvat eavréi noi twv éauToùv ovviOTavóvrwv׳ cxXXà avToì èv еаитоГ? èavTOv? Детройте?, Kaì ovy-Kptvovre? éat/Toì׳? èavтоТу, e ov ovviovoiv. 13 'НдеГг <$¿1 ”oùx¿1 et? т“ адетра dKavxv-асухева', àXXà ката то детрov tov Kavóvo? v èixépioev /¡да׳ ù Geo? дет poi׳, ècpiKéoVui àxpi Kaì v!j.wv. 14 Où тар ¿•s д>/ еф«кго0дего£ et? {׳дас, i7׳rep-екте/юде!׳ еаото!׳?‘ axpt 7«р Kaì vfxwv ЬфЬа-сгадеу è)׳ тй) evayyeXiu) tov Xpiorov. 15 Oùx et? та адетра Kavxwixevoi èv àXXo-тpiois kÓttois, èXniòa òè ехогте?, av^avo!J.évr}S t7j? тг/сгтесо? vjjlwv, èv vpiìv neyaXvvtìTp׳at ката tov Kavóva ^ди'У el? uepiooeiav‘ 16 Eìr та Ù7repéKetva ¿дйч׳ evayyeXioao9ai* ovk èv àXXoTpicp Kavóvi et? та ёто£Да kuv-Хцсгаовас. ^ ׳ 17 ,O òè Kavxw/Jievoi, ev Kyptw Kavxaovw. 18 Où 7«p ó éavTÒv 5 cvvwtwv* , è«eti׳ó? eart òÓki/jìos, àXX’ ov ó Kùpto? cyi/taTncrtv. Кеф. 1a'. NT. ЕП12Т0ЛН ПР02 K0PIN9. В. IX, X, ХГ тге1г019))ое1 e ttoXXj^ tr! et? ода?. 23 Е1те vrrèp TtVow, Koivwvò•¡ èpos 1 1׳д5? vy eùxapt-OTiav тф 0еф* 12 ״От! у òiaKovia тr¡s Xecrovpytas таит/;? ь póvov èoTÌ irpooavairXypovoa та Ьотерурата twv àyiwv, a\\à /cat irepiooevovoa èia 7roX* Àà5v evxapcoriwv тф 0еф* 13 Acà rys òoKipys тys ÒtaKOvias javтут òo£d£ovTes tov Oeòv è7׳rt ту Ьпотауу т/j? òpo-Xoyias vpwv et? то evayyéXiov tov Xpiorov, Kaì аттХотуп rys Koivwvias et? avrovs Kaì et? ■n־dvTa?, ' , , , ״ , , 14 Kai avrwv òeyoet virep vpwv, e1rnr090vv-twv vpàs òià ryv virepßdXXovoav x«Pí״ Geoù еф vpiv. 15 Xapt? *òè1 тф веф èirì ту àveKÒtnyyTip avtov òwpep. Кеф. i. X. 130 т/j? 7граот/;то? Kai è7rtft/ceta? 130 VERSIO VULGATA LATINA. VERSIO HEBRAICA. vili.23 .־. AD CO RI N TIUOS SECUNDA XI. 4. audere in quosdam, qui arbitrantur nos tamquam secundum carneni ambulemus. 3 In carne enim ambulantes, non secundum carnem militamus. 4 Nain arma militiee nostrae non carnal ia sunt, sed potentia Deo ad des-tructionem munitionum, consilia des-truentes, 5 Et omnem altitudinem extollentem se adversus scientiam Dei, et in capti-vitatem redigentes omnem intellectum in obsequium Christ¡, 6 Et in promptu habentes ulcisci omnem inobedientiam, cum impleta fuerit vestra obedientia. 7 Quae secundum faciem sunt, videte. Si quis confidit sibi Cbristi se esse, hoc cogitet iterum apud se: quia sicut ipse Cbristi est, ita et nos. 8 Nam, et si amplius aliquid gloriatus fuero de potestate nostra, quam dedit nobis Dominus in eedificationem, et non in destructionem vestram: non erubes-cam. 9 Ut autem non existimer tamquam terrere vos per epistolas: 10 Quoniam quidem epistolae, inqui-unt, graves sunt et fortes: praesentia autem corporis infirma, et sermo cou-temptibilis : 11 Hoc cogitet qui ejusmodi est, quia quales sumus verbo per epistolas ab-sentes, tales et praesentes in facto. 12 Non enim audemus inserere, aut comparare nos qnibusdam, qui seipsos commendant: sed ipsi in nobis nosmet-ipsos metientes, et comparantes nosmet-ipsos nobis. 13 Nos autem non in immensum glo-riabimur, sed secundum mensuram re-gulae, qua mensus est nobis Deus, men-suram pertingendi usque ad vos. 14 Non enim quasi non pertingentes ad vos; superextendimus nos: usque ad vos enim pervenimus in Evangelic Christi. 15 Non in immensum gloriantes in alienis laboribus: spem autem habentes crescentis fidei vestrae, in vobis magni-ficari secundum regulam nostram in abundantiam, 16 Etiam in ilia, quae ultra vos sunt, evangelizare, non in aliena regula in iis quae praeparata sunt gloriari. 17 Qui autem gloriatur, in Domino glorietur. 18 Non enim qui seipsum commen-dat, ille probatus est: sed quern Dens commendat.. TT . CAP. XI. UTINAM sustineretis modicum quid insipientiae meae, sed et supportate me: 2 JEmulor enim vos Dei aemulatione. Despondi enim vos uni viro virginem castam exhibere Christo. 3 Timeo autem, ne sicut serpens Ile-vam seduxit astutia sua, ita corrum-pantur sensus vestri. et excidant a sim-plicitate, quae est in Christo. 4 Nam si is, qui venit, alium Christum praedicat, quem non praedicavimus, aut alium spiritum accipRis, quem non ac-cepistis, aut aliud Evangelium, quod non recepistis : recte pateremini. saepe solicitum esse: nunc autem multo solicitiorem, confidentia multa in vos, 23 Sive prò Tito, qui est socius meus, et in vos adjutor, sive*fratres nostri, Apostoli Ecclesiarum, gloria Christi. 24 Ostensionem ergo, quae est chari-tatis vestrae, et nostrae gloriae prò vobis, m illos ostendite in faciem Ecclesiarum. -iv-r CAP. IX. IM AM de ministerio, quod fit in sanc-tos, ex abundanti est mihi scribere vobis. 2 Scio enim promptum animum *ves-trum: pro quo de vobis glorior apud Macedones. Quoniam et Achaia parata est ab anno praeterito, et vestra aemula-tio provocavxt plurimos. , 3 Misi autem fratres : ut ne quod gloriamur de vobis, evacuetur in hac parte, ut (quemadmodum dixi) parati sitis: 4 Ne cum venerint Macedones mecum, et invenerint vos imparatos, erubesca-mus nos (ut non dicamus vos) in hac substantia. 5 N ecessarium ergo existimavi rogare fratres, ut praeveniant ad vos, et praepa-rent repromissam benedictionem hanc paratam esse, sic quasi benedictionem, non tamquam avaritiam. 6 Hoc autem dico: Qui parce seminat, parce et metet: et qui seminai in bene-dictionibus, de benedictionibus et metet. 7 Unusquisque prout destinavit in corde suo, non ex tristitia, aut ex necessitate : hilarem enim datorem diligit Deus. 8 Potens est autem Deus omnem gra-tiam abundare lacere in vobis: ut in omnibus semper omnem sufficientiam habentes, abundetis in omne opus bo-num, 9 Sicut scriptum est: Dispersit, dedit pauperibus: justitia ejus manet in sae-culum saeculi. 10 Qui autem administrat semen seminanti, et panem ad manducandum praestabit, et multiplicabit semen ves-trum, et augebit incrementa frugum justitiae vestrae : . 11 Ut in omnibus locupletati abundetis in omnem simplicitatem, quae opera-tur per nos gratiarum actionem Deo. 12 Quoniam ministerium hujus officii non solum supplet ea, quas desunt sanc-tis, sed etiam abundat per multas gratiarum actiones in Domino, 13 Per probationem ministeri¡ hujus, glorificantes Deum in obedientia con-fessionis vestrae, in Evangelium Christi, et simplicitate communicationis in illos, et in omnes, 14 Et in ipsorum obsecratione pro vobis, desiderantium vos propter eminentem gratiam Dei in vobis. 15 Gratias Deo super inenarrabili dono ejus. -r CAP. X. JLPSE autem ego Paulus obsecro vos per mansuetudinem et modestiam Christi, qui in facie quidem humilis sum inter vos, absens autem confido in vobis. 2 !logo autem vos ne praesens audeam per earn confidentiam, qua existimor 130 ב אורת פאול הקלידן אל היןרנהים ט י ועתה מהיר יותר בבביהון הגדול לנו בכם: 23 אם על־טיטוס חברי וקף בתלכם • אס על־אחינו 24 מלאכי הקהלות ?בור המטיח: לכן הךאו נא להם אות אהבתכם ותפארתנו בכם• וזא1ת לעיני 1 אכן על־אורות הפקדה.איטר ל^דויטים אין גנרך 2 לי לכתוב.אליכם: כני;בערר את־?ךיבתכם • ועליה הללהי אסכם אל אניטי מקדמא • כי נכונה א£א 3 דה עונה • וקנאתכם העירה !בים: .ואנןולח את־ האחים לבלתי תהיה תפארתנו בכם לעווא • בדבר 4 הוה • למען הדזיו נכונים כאטר אמךהי: פן אם ;באו אנטי מקדמא עמי • וימלאו אתכם אין נכונים • נבוט.אנדזנו * לבלתי אמר אתם ״ כמכטה ל התפארת הואת 1 לכן.אמרתי כי ג!ךץד הוא מנואל מאת האזיקים לקדם לבוא .אליכם ולהכין את־ ברכוקכם אטר לפנים הגדה לכם • למען תהיה 6 נכונה כירכה ולא ננעטק: וואת הורע מעם ;קצו? גם מעבז • .והורע בנךיבה בנךיבות גם.יקצר: איעו איט כאטר.יךבנו לבו • לא כעצבוץ ולא !אונס • כי 8 את־היתן בהדיה אהב האלהים: ואלהים יכל להוסיף לכם כל־חסד • להיות לכם המיר די כל2 9 להוהיןכם פכל־מקטה טוב: ככתוב • פור נתן 10לאביונים • צדקתו עמדת לעולם: והגהן'.ןרע לורע הוא .יהן גם להם לאיכל והך־בה את־זךע_כם 11והפרה את־פר' צדקוקכם: להעטיר בכל לכל־הם 12הפעל הורה לאלהים עדירנו: כי עבודת הטית הואת לא לבד וקמלא את־מהסור הקדטים אך גם 13 הותר בתודות רבות לאלהים: בבהן העבוח־ז הואת .יכבדו את־האלהים למטמעת תורתכם לבטורת המטיח ועל־תם פקדוקבט אליהם ואל־ 4! כל;אנטים : ווקפלתם בעדכם כספים לכם לגדל2 13הן האלהים עדכם: .והח־דז לאלהים על־מתנתו אטר לא תספר : « ואני אני פאול מתחנן אל.יכם בענות ובקופ׳ המטיח • אטר לפניכם מנע אני נגדכם • אך מרהוק ג, אתהוק עליכם: .ואתהין פן אוקהוק לעיניכם בהוק הוה אטר אמךהי להרנהוק על האנטים האמרים כי אהף הבטר אנהנו הלכים: כי מתהלכים 3 אנדזנו בבטר לא נלחמים כבטר: כי כלי מלחמתנו 4 לא ביטרים המדז כי אם־עו לאלהים לדזרוס מבצרים: מפירים מומרת וכל־גארן ;אטר עאה 5 על־רעת האלהים • ומגלים ןל־1קבונה למקומעת המטיח: ונכונים לנקום את־כל־סרה למלאת6 מטמעתכם: הלעימם 1קךאו • אם במוח איט 7 בבפטו כי למטיח הוא • גם:לזטב את־ואת בםטו • כי כאטר הוא למטיח כן בם אנהנו למטיח: אכן 8 אם אוסיף עוד להתהלל דבר בטלמננו • אטר נתן לנו האדון לבנות ולא להרס אתכם• לא אבוט: לבלתי אהטב כמהףר אתכם באגרות 1 כי הם 9 אמרים• האגרות נכבדים וקטות• ופני במתו רפה10 וךברו נמאס: את־ואת 1ףטב איט כזה • כי כאטר 11 היינו באמר באךות. מרהוק כן גם נהת בפעל פנים אל פנים: כי לא מלאנו לבנו להוקהיטב או 12 להתמטל לאנטים המנטאים את־נפטם • כי אם המה המדדים את־נפטם בנפטם וממטילים את־ נפטם לכפטם לא ;בינו: ולא נתהלל לאין מרה * 13 כי אם־לפי־מדת ההבל אטר הלק לנו האלהים • חמדה להגיע ען־יכם: כי לא עמה נפטנוחק14 כאלו לא הגענו עדיכם • כי גם באנו עריכם בבטורת המטיח: ולא נתהלל לאין מדה ביגיעי 15 האתרים • ועט לנו תקרה ברבות אמונתכם להתגדל בכם לפי מדהנו על;יתר: לבטר מכם והלאה • 16 ולא נתהלל בחבל אהר ב4לטר נכונו: יהסקהלל 17 ןההלל באדון: כי לא המרומם את־נפטו נאמן 18 הוא • כי אם־את אטר.ירומם האדון: יא אהלי הטאו לי מעט אילת • אכל תטאו לי:1 כי קנאת אלהים קנאתי לכם • כי ;עז־תי אתכם 2 לאייט אהד להקריב בתולה מדרה למטיח: ואירא 3 פן !אטר הטיא הגהט את־הוה בעךמתו כן תטהתנה מהטבתיכם מן־התם אטר בכרטיח: ולו הבא,יקרא עטוע אהר אטר לא^אנו • או אם 4 תקבלו רוח אחרת .אטר לא קבלתם • או בטורה אחרת א;טר דא הוזבעךהם ’ תטאו הימב: 130